čtvrtek 22. května 2014

Kdo se cítí zhnusen, žít v Rusku, být Rusem?
Rosťa Firla

Na šmigrust, před polednem, zazvonil u našich dveří Mervyn.
Anglosasové tuto pohanskou tradici mrskání žen kvůli plodnosti nepřijali a nectí a tak jsem s údivem otevřel dveře.
Mervyn se bez okolků optal 'Mluvíš rusky?', a když jsem přikývnul, řekl hrobovým hklasem: 'Tak teď můžeš být Rusem.'
"Proč bych to proboha dělal?", optal jsem se do Mervynova hřbetu, když masíroval do jídelny, kde Eva už nalévala kávu do hrnku a krájela jahodovou bublaninu.
Mervyn opakoval otázku a na Evin souhlas oznámil, že i ona kvalifikuje, aby se stala Ruska, a Eva se optala drsně "Zbláznil ses, Mervyne?"
Mervyn usedl, a vyprávěl, že slyšel na CNN, že Putin protlačil zákon ulehčující všem rusky mluvícím umožnit stát se ruskymi občany.

Eva už hledala na Google a vkratku četla z Lidovek zprávu:
Rusko umožní ve zjednodušeném řízení získat občanství ruskojazyčným obyvatelům někdejšího Sovětského svazu. Příslušnou novelu zákona v pondělí podepsal ruský president Vladimír Putin.
Eva přeložila text do angličtiny a zachechtala se.
'Co je na tom k smíchu?', optal se dotčeně Mervyn.
Ale vzpomněla jsem si na starou anekdotu, když se ptali Čecha do by udělal, kdyby byly otevřený československé hranice na západ?
Vylezl bych na strom, řekl bez zaváhání Čech a na otázku proč? dodal, aby mne neušlapali Čechoslováci prchající na západ.
A co bys udělal, kdyby byla otevřena hranice na východ do Sovětského svazu?

Vylezl bych na strom, řekl Čech bez váhání a na otázku Proč?, řekl: Aby mě neušlapali Rusové prchající z Ruska na západ.
Mervyn se zdvořile přidal k mému řehotu a jako Brit žijící v Kanadě vůbec nedovedl docenit ironii či pokleslost této zprávičky.
Eva se smilovala a řekla, že za celý svůj život nezn
ala ani nezaslechla jediný případ emigrace z Československa do Ruska; navíc, řekla, že známe četné případy usilovné emigrace z Ruska na západ, a poslala mne pro film Kolja, abych to Mervynovi půjčil pro osvětlení Putinovy novely zákona.
Přinesl jsem dvd filmu Kolja a Mervyn si pochutnával na velikonoční bublanině a zároveň chválil, že přišel na správnou adresu pro informace o takovém překvapivém kroku Putina.
Nabíral jsem dech, abych vyslovil názor, že zavilost Putina je stejná nebo větší než byla zavilost Adolfa Hitlera, který před 75-ti lety přečůral Anglii a Francii s územním požadavkem na Sudety s příslibem míru, a do roka začal historicky nejstrašnější světovou válku, ale Eva mne předběhla, a řekla: 'Historie se opakuje a blesková anexe Krymu je overtura pro anexi dalších území do ruského samoděržaví a tento Putinův manévr umožňuje, že se anexe provádí bez výstřelu a krveprolití a s výpomoci kolaborantů na Ukrajině a pak dalších zemí bývalé Sovětské říše, jejíž obnova je Putinův plán a sen.'

'A demokratický svět tento manévr spolkne?', optal se Mervyn a vzdychl.
'Proč ne?, řekla Eva rozvážně, vždyť Chamberlain a Daladier to spolkli od Hitlera v Mnichově, a Roosewelt z USA ignoroval, že se schyluje ke světové katastrofě a od toho uplynulo pouze tři čtvrtě století.'
Vsunul jsem větu do kratinké pauzy: Když Winston Churchill varoval v britském parlamentu o nebezpečí nacistického Německa, byl nazván válečným štváčem a žasl bys, Mervyne, kolik mých vrstevníků protestuje nad přidáním jména Adolf Putinovi a zvou to válečné štvaní ze západu.
'Ty sám znáš v Česku takové zpustlíky?', optal se Mervyn silným hlasem.

Neodpověděl jsem, abych nekálel do rodné země, ale Eva se neostýchala:
'Známe,' řekla Eva "a Rosta to vysvětluje chlorovanou pitnou vodou a znečištěným ovzduším, které v Evropě zamlžuje rozum.'
Eva dolila kafe a optala se Mervyna jestli zůstane na oběd, ale Mervyn odmítl pohostinnost, rozloučil se a řekl. že jde podívat na jezero jestli už roztál led a Eva řekla, že se taky podíváme jak taje led a jeli jsme se podívat jak táhnou ledy, když krutý mráz zas táhne z Moskvy. 

středa 14. května 2014

Vládnutí je složité a nevděčné zaměstnání
Eva Firlová

Prezident Obama má vlastně štěstí, že je prezidentem v zemi, která pořádá pravidelně volby. To není jako v Římské říši, kdy neschopný císař končíval značně tragicky.
Římští císaři, kteří nepracovali jako bobři a byli neschopní spravovat území od Británie po Egypt neměli jinou volbu, než platit více a více peněz za osobní ochranu.
Do hadovi podobného císaře Caliguly byly vkládány velké naděje po smrti jeho prastrýce Tiberia v 37 n.l. "Změna a naděje" byly v povětří. Caligula měl rád svou popularitu, ale zase tak moc na ní nespoléhal, a pravidelně raboval státní pokladnu k přeplácení své stráže a vojska. Impérium začalo mít finanční problémy. To byla chvíle, kdy si Caligula začal stavět své vily.
Caligula

Do spiknutí proti němu byli zapleteni senátoři, jeho osobní stráž i armáda. Byl zabit ve 29. roce svého věku.
Další výtečník, který dlouho nevydržel, byl známý císař Nero. Když jeho matinka Agrippina zavraždila svého manžela Claudia, bylo mu pouhých 17 let a ani jeho razantní matka se neodvážila nechat Nerona vládnout. Ríši vládla ona s pomocí bystrého filozofa Senecy a vše fungovalo jak mělo, až Neronovi dobří přátelé jej pošťuchovali ať se vymaní z poručníkování své matky. Pak už to šlo z kopce, včetně zavraždění matky Agrippiny a Neronem vynucené sebevraždy filozofa Senecy.
Nero, který se nenechal holit pod bradou - neměl důvěru
že ho holič nepodřízne

V roce 64 n.l. vznikl velký požár v Římě, což nebyl žádný div - takové požáry se periodicky přiházely. Ale reakce obyvatelstva ukázala na odpor vůči císaři (obviňovali že požár založil) a zvláště jeho činy po požáru ukazovaly lidem na jeho vinu; začal si stavět obrovskou vilu uprostřed stísněného města Říma, na nejlepších pozemcích města. Další výčitka všech Římanů vůči Neronovi byla frivolita. Nejenže neudržoval "tradice předků", ale představoval si, že je velký umělec. Římané s nelibostí sledovali, že se Princeps Impérií Romani předvádí na jevišti s velmi průměrnými verši a hlasem. Velká překážka k popularitě show businessem pro Nerona byl fakt, že herci, herečky a gladiátoři měli sice popularitu a peníze, ale neměli společenskou vážnost. Ale Nero se chtěl bavit!
Špatná správa impéria se promítla do provinčních rebelií, jako britské, a židovské.
Nero se jako zneuznaný umělec vydal do Řecka, kde hledal umělecké ocenění. Během své vlády stačil zbankrotovat státní pokladnu, devalvovat měnu a "vyčerpat provincie" jak tvrdí životopisec Suetonius. Guvernér španělské provincie Tarraconensis Galba se prohlásil císařem, armáda i osobní, pretoriánská stráž jej podpořila, a Senát, povzbuzeny armádní podporou prohlásil Nerona nepřítelem státu. Nero byl nucen spáchat sebevraždu v 68 n.l., kdy měl 31 let.
Jiný císař, který se udržoval naživu hlavně pomocí osobní stráže byl Domitian 81-96 n.l.). Začal dobře, pokračoval ve stopách svého populárního otce Vespasiana a bratra Tita, ale nějak nemohl dosáhnout jejich popularity, a začala růst jeho paranoia. Dokonce tvrdil že je božského původu, aby překryl vzpomínku na otce a bratra.
Domicián

Najímal si osobní stráž z germánských kmenů neznalých latiny, aby k ním rádoby atentátníci neměli přístup. Možná si byl vědom, že jeho popravování a exilovaní stoických filozofů a senátorů a pálení knih na Fóru Romanu nejsou ta nejpopulárnější gesta. Také jeho snahy o kult osobnosti a "božskou" vládu nebyly populární. Nedá se říci, že by byl líný - pracoval jako bobr, ale jeho styl byl mikro manažerování a regulace I těch nejtitěrnějších a nejsoukromějších záležitostí. V roce 96 n.l. se jej podařilo odstranit přes všechna bezpečnostní opatření.
Následujících devadesát let všichni císaři byli pilní, pracovití a umírali přirozenou smrti - adoptivní císaři, to znamená, že vládnoucí císař si adoptoval schopného nástupce a tak si lidé pochvalovali jaký je ten Nerva, který adoptoval úspěšného generála Trajana, který adoptoval kultivovaného a schopného Hadriána, který adoptoval schopného a mírumilovného Antonína Pia, který adoptoval Marca Aurelia.
Až zemřel Marcus Aurelius, císař - filozof, který nestačil adoptovat někoho dalšího po smrti svého designovaného nástupce Vera. Císařem stal jeho syn Commodus.
Marcus Aurelius

Commodus miloval gladiátorské hry. Gladiátoři měli velkou slávu a popularitu. Commodus toužil po takové popularitě. Správa říše nebyla pro něj cestou jak ji získat a nechával vše v rukou svých oblíbenců. Jeho hlavní zábava byl jeho vlastní gladiátorský trénink a rozsévání vlastních soch po impériu v podobě Herakla (římského Herkula) včetně lví kůže na hlavě a s velkým kyjem v ruce. Sochaři zjevně měli smysl pro humor, neboť ruce držící kyj jsou vypadají pěstěné manikúrou.
Ovšem, co je moc to je moc. Koncem roku 192 n.l. Commodus oznámil, že zasvětí Nový rok jako císař a jako gladiátor. Senát, zděšen takovým chováním poslal zápasníka Narcissa aby Commoda diskrétně zaškrtil v koupelně ještě v roce 192 n.l. než ze sebe stačí udělat šaška.
Obamova popularita klesá, a teď se proti němu začínají obracet původně podlézavá hlavní média. I CNN, které smetly pod stůl hrozně Obamovy trapasy za poslední roky, začínají obracet. Levicoví přátelé už Obamu tolik nemilují, neboť neprotlačuje jejich agendu dost razantně. 
Obama a starořecké sloupy

Pravostředoví američtí voliči se probrali že snu, že hesla jako "naděje a změna" znamenají něco konkrétního. Není v nebezpečí tělesném, ale v je v nebezpečí že bude Damnatio memoriae, proklatě paměti, jako výše zmínění rozmařilí císaři a dosavad nejhorší US president Jimmy Carter.

středa 7. května 2014

Tohoroční slunný máj je spíš zmatek, nežli ráj.
Rosťa Firla

V mediální kouřové cloně kolem dýmovnice, kterou vhodil car Putin na Ukrajinu, zaniká spousta záblesků z jiných palčivých míst Zeměkoule.
Car Putin

Bez povšimnutí proběhla spojenecká cesta Obamova po zemích jihovýchodní Asie,  coby velice opožděný pokus ujistit spojence jako jsou Japonsko, Indonésie, Malajsie a Filipíny, že nejsou opuštěny v čase rostoucí čínské hegemonie a územních nároků v Čínském moři.
Ohraná už je občanská válka v Sýrii, kde počet mrtvol se překulil přes 150.000 a nikdo nebubnuje na poplach pohoršen tímto krveprolitím.
Sýrie

Na prvního máje v Caracasu stříleli vojáci do průvodu demonstrantů, kteří ve Venezuele bohaté na naftu hladovějí kvůli nedostaku potravin.
A což dvě stovky studentek zajatých v Nigérii teroristy s pohrůžkou prodání do otroctví?
Tento tristní seznam zanedbaných trápení padal na stůl v kavárně Books&Beans během našeho sezení debatního klubu Cicero; neznalý posluchač by určitě povzdechl, že úmyslně zastiňujeme slunce, které udatně svítí a my brbláme co starci nad hrobem.
Nigérie

Dost už, zaječel Mervyn, vždyť venku kvetou stromy po této dlouhé zimě!
Stromy kvetly každý rok, hartusil Jerry a vhodil do placu, že se vsadí, že na den vítězství, 8. květen, budou ruské tanky v Kyjevě.
K mému úžasu nikdo nenastavil ruku, aby se vsadil, že ruská armáda nepřeorá Ukrajinu v čase stejně rychlém jako byla anexe Krymu.
Pánové, řekla paní Firlová, sázet se o osud národa je sprosťáctví, a protože pocházím z národa okupovaného a ušlápnutého Rusama, povazuju takovou sázku za dvojité sprosťáctví, a bylo vidět, že je Eva ráda, že tuto sázku nikdo nepřijal.
A zase jsme byli v Ukrajině a ciceráci mlčeli a Eva pokračovala: 'Kdyby měla Ukrajina atomové hlavice, kterých se dobrovolně vzdala v roce 1994 po zárukách Anglie, Francie, USA a Ruska zaručujících ukrajinskou nezávislost, zajisté si nemyslíte, že Putin by si troufl dělat co dělá.
Ticho zhoustlo, a Eva vtloukala hřebíky svého přesvědčení vzatého z antických dějin a řekla důrazně: Chceš-li mír, připravuj se na válku a to je dodnes stoprocentní pravda v tom ptákovskem štěbetání o odzbrojování, zatímco Rusko, Čína a Írán zbroji jako zběsilci.
'Co to ta tvoje žena říká?', obrátil se ke mne Fred jakoby mne vyzýval, že mám Evu umlčet, anebo aspoň okřiknout.
Řekl jsem pevně, že Eva takové věci neříká jako debatní kudrlinky, ale ona sama podle toho žije, když minulou sobotu obhájila černý pas v aikidu, což zdobí slovy, aby mne chránila před padouchy a darebáky.
A to myslíš vážně, co říkáš?, zakvílel Fred.
aikido

Stoprocentně!, řekl jsem, protože Eva by útočníkovi nejdřív zlomila ruku a pak by teprve tasila mobil a volala policii anebo ambulanci, a usmál jsem se, protože sám souhlasím, že kdo chce mír, musí se připravovat na válku.
Fred, kapku změkčilý liberalismem, se optal: Ty tedy souhlasíš s vysláním kanadské letky bojových tryskáčů do Rumunska?
Ovšem, řekla Eva, která nepotřebuje moji ochranu. a dodala, že Putin ve své perfidní touze obnovit Sovětský svaz, považuje Obamu za slabocha a sebe za siláka, který přeorganizuje východní Evropu.
Tohle si myslíš?, povzdychl Fred.
Nemyslím, ale vím, řekla Eva tvrdě, když to Putin sám prohlásil v projevu, že Evropa od Lisabonu po Kyjev potřebuje ruskou energii a bez ní by zanikla.
Ale to je pravda, řekl Fred, že Evropa je závislá na ruské energii.
Pravda to je, řekla Eva,. anebo byla až do Olympiády, kterou Putin organizoval s kolosálními výdaji jako vládce mírové říše; ale hned po skončení olympiády se ukázal jako autokrat a zničil si pověst a ukázal agresivní drápy vlka v ovčinci, a Fred si znova povzdechl.
Vzdychání ti Frede, houby pomůže, a lepší bude, když se zapíšeš do klubu boxování a nabereš sebevědomí, že dovedeš agresorovi zlomit čelist.
Celá tato výměna názoru byl sledována slušnými lidmi a členy klubu jako cosi nového v této mírumilovné zemí, kde se zpravidla vyjednává a tedy nebojuje.
Leč Eva se nedala zabrzdit a dodala, že 69-té výročí od ukončení nejstrašnější světove války je dost dlouho, aby pamětníci z velké části vymřeli a poválečný pořádek a územní rovnováha už není zákon, ale nastal čas k velikým změnám a dodala, že do roka si to připomeneme co dnes řekla, že nejlepší úsilí o světový mír je příprava na válku.
Šli jsme domů a šeříky už nasazují palice okvětí a poznamenal jsem, že dneska byla v debatě tvrdá jako křemen, což každému nešlo pod fousy, a Eva řekla, že kdyby spojenci viděli v Hitlerovi co ona dnes vidí v Putinovi, nebylo by dnes třeba oslavovat vítězství ve světové válce, protože by žádná nebyla.