Dovolená na obzoru

Eva Firlová

Blíží se doba dovolených, jak v Kanadě tak v Česku. Lidé se dohadují a plánují kam pojedou. Jen někteří usuzují, že zůstat doma, natřít koupelnu a sedět na vlastní zahradě s kafem u ruky je daleko nejlepší dovolená. Cestování a dovolená se zdá jít ruku v ruce. A to i přesto, že hned jak se utrmácení cestovatelé přiženou domů, vybalí kufry a naříkají, že by potřebovali ještě pár dní dovolené ať se vzpamatují z dovolené.

Jistá část našich českých známých plánuje cestu do Řecka, nebo do Turecka, shlédnout divy starověkého světa. Statečně tak následují ve stopách starověkých předchůdců, hlavně z doby Pax Romana, římského míru. V 1. stol.př.n.l. vyčistili Římané Středozemí od pirátů, a po konci občanských válek bitvou u Aktia v roce 31 př.n.l. se cesty po souši staly bezpečné také. Zvláště pro místa, která staré Římany zajímaly, což bylo Řecko a Malá Asie. 

Athény s Akropolí

Podnikavci začali psát cestovní průvodce po divech světa, jejichž seznam sestavilo několik Řeků ve 3. a 2. století př.n.l.;  průvodce po Alexandrii, po Malé Asii a hlavně po Řecku. V celistvosti se nám zachovaly dva díly “Průvodce Řeckem” od Pausania z 2. stol. n.l., kde - leckdy značně rozvláčně - sepisuje seznamy starobylých památek a vysvětluje, občas se značnou fantazií, jejich původ. Pausanias strávil psaním svého průvodce po Řecku deset let. Což se dá vypozorovat na popisech třeba jedné sochy v Olympii na Peloponésu a proč drží v ruce ovoce - Pausanias o tom dokáže napsat celé stránky. Jeho neuvěřitelná rozvláčnost je vyvážená jeho užitečností pro dnešní archeology. Archeologové v Řecku nemusí draze platit za letecké fotografie, nebo geomagnetický průzkum, popřípadě za elektrickou odporovou tomografii. Zalistují v Pausaniovi a jdou na věc.
Když jsem napsala, že Pausanias psal o “starobylých památkách”, on to tak myslel. Mnozí si z dnešního hlediska myslí, že antika byla nějaká kompaktní doba. Když Pausanias psal o Parthenónu, dělilo jej od jeho stavby 600 let. Nebo od mykénské doby přes 1000 let. Pro něj to byly prastaré památky. Vše je relativní.

Brána do starověkého olympijského stadionu

Cesta do Řecka a Malé Asie byla něco jako kanadské, nebo americké cestování do Evropy. Podívat se na památky zašlých času a zašlé slávy. Obyvatelé míst, kam turisté mířili, se bez problémů přeorientovali z prodeje obilí, nebo hrnčířských výrobků na průvodce turistů, popřípadě výrobce a prodejce suvenýrů.
Ekvivalent našeho povídání o cestování na Bali, bylo vyprávění o cestě do Athén, návštěva Akropolis, prohlédnout is domek, kde žil Sokrates, Akademii, kde přednášel Plato a zkritizovat výšku zdí spojujících Athény s přístavem Pireem. A když už byli turisté v přístavu, nasedli na loď a zamířili do Malé Asie, aby navštívili Tróju, odkud podle pověsti pocházeli zakladatelé Říma, Aeneas a jeho syn Ascanius, jinak zvaný Iullus, od kterého odvozoval svůj původ Julius Caesar.

Trója

Dnešní turisté a cestovatelé reptají na množství jiných turistů a cestovatelů, kteří pojíždějí po Středozemí, a zda se, že žádné místo není ušetřeno davů. Římané neměli taková očekávání. Naopak, spíše se zdá, že množství turistů na některém místě potvrzoval správnost výběru destinace. Cestovali na místa, kam cestovali všichni, což považovali za správné, protože mohli dávat k dobru historky z cest během oslav Saturnálií a prodiskutovat s bratrancem výhody návštěvy lázní s horkými prameny v Hierapolis v dnešním Turecku, popřípadě jaký dojem na ne udělal Parthenón a jestli je stejný, jako bratrancův. Jeden filozof tvrdil například, že olympijské hry jsou sice zaplavené davy, diváci omdlévají horkém a vyčerpáním a nepohodlím, ale on je vždy navštíví, protože je to nezapomenutelná a úžasná podívaná.
Gellius v 1. stol.n.l. a jiní cestovatele si stěžují, že průvodci na místech jako jsou pyramidy, nebo Trója mají naučené povídání, ale když se jich někdo zeptá na něco mimo nacvičený monolog, tak jsou vyřízení a že prodavači suvenýrů jsou vlezli a strkají do lidí. Starověcí turisté reptali na ubytování, na jídlo a špatné značení cest. Čímž se zásadně nelišili od dnešních turistů. Kamarád Jarda napsal, že při naučné cestě do Malé Asie snědli něco nevhodného s manželkou a synem v Istanbulu a pak v městech jako Efez, Smyrna, atd. hledali hlavně hygienická zařízení.

Artemidin chrám v Efezu

Turistický průmysl v Malé Asii byl zjevně tak vše pronikající, že zasáhl i do Nového zákona, do knihy Činy apoštolů.
Pavel, tedy Paulus a římský občan, původně Saul výrobce stanů pro římskou armádu, horlivý pronásledovatel křesťanské sekty byl převrácený na křesťanskou víru cestou do Damašku, kam jel dále pronásledovat tu nepříjemnou sektu. Pavel si ale uvědomil, že křesťanská sekta zkomírá na pronásledování a na omezení misionářství na Židy. Jeho geniální marketingový nápad byl, že je třeba se vykašlat na zápalné obětí a různé jiné restrikce judaismu a propagovat křesťanství mezi nežidovským obyvatelstvem. Byl to skvělý tah - náhle mělo křesťanství neomezené množství potenciálních přívrženců, ale také díky římskému míru, dobrým cestám a moři bez pirátů se propagace křesťanství stala nebezpečná pouze ideologicky, cestování byl podružný detail, jak se ve 3. století vyjádřil Eusebius, jeden z prvních církevních historiků.

Sv. Pavel

Pavel se tedy z Jeruzaléma vydal do Řecka i do Malé Asie. Zakládal křesťanské komunity a leckde narazil. Jedno z těch naražení bylo také v Efezu, dnešní destinaci mnoha turistů, stejně jako ve starověku. Důvodem turistického ruchu tehdy byl jeden ze starověkých divů světa - Artemidin chrám. Chrám měl rozměry 137x69 metrů, 18 metrů vysoký se 127 sloupy zdobený nejlepší mi umělci 3 století př.n.l., kdy se konala poslední fáze stavby. Uvnitř stala starobylá a zvláštní socha bohyně Artemis s mnoha prsy.

Divadlo v Efezu

Když se výrobci suvenýrů pro turisty a poutníky dozvěděli, že ve městě je jistý Pavel, který tvrdí, že sochy a chrámy jsou jen idoly, silně je to namíchlo. Vůdčí výrobce, Demetrios, který vyráběl suvenýry pro majetnější návštěvníky ze stříbra, sbubnoval další řemeslníky a shromáždili se v divadle, kde hulákali “Veliká je Artemis Efezanů!” Což se doneslo ke starostovi, který došel do divadla, rázně všechny seřval, že dělají výtržnosti a jestli si tedy Demetrius a další řemeslníci chtějí stěžovat, soudy jsou otevřené. Jinak také on může vůdce tohoto pozdvižení obvinit z pobuřování, nebo vzpoury. Účastníci se tichounce rozešli.

Efezská Artemis

Jedna zvláštní věc dnešního turistického a cestovatelského ruchu je, že chceme vidět všechny ty zajímavé věci, jako Koloseum, nebo pyramidy, ale rádi bychom je viděli sami. Proto se někteří cestovatelé vydávají na místa, kde předpokládají, že jsou prvními vlaštovkami. Je to pak k vzteku, když takový cestovatel přijde do nějakého zapadlého tibetského údolí a najde tam bankomat.
Je ale pravdou, že obě tradice, hromadná turistika i osamělé cestování se dají sladit. Je přece možné se procházet Koloseem s tisíci dalších lidí, a přesto mít unikátní zkušenost. Mít vlastní dojmy, vlastní myšlenky. A pak je dát o Saturnáliích, pardon, o Vánocích, k dobru.