středa 22. ledna 2014

Zdravotnictví bylo vždy drahé
Eva Firlová

Napsala nám kamarádka Lenka z Česka, že jede do lázní. Její choroby bývají nespecifikované, spíše něco jako že lékaři jsou bezradní a píšou jí lázně. Mám dojem, že se jedna spíše o to, že v lázních bývá zajímavá společnost opačného pohlaví a Jana je momentálně volná. Jinak si pamatuju, že byla vždy zdravá jako ta příslovečná řípa.
Řekla jsem o tom manželu Rosťoví s tím, že je zajímavé, že se lázní jako instituce nechytilo severoamerické zdravotnictví, vždyť v Česku se lázně přímo předepisují. Rosta si odfrkl, že je to módní záležitost jen v některých částech Evropy.
Tak jsem připomněla asklepiony.
To si vymysleli stáří Řekové před více než 25 stoletími, a lidé se tam sjížděli zblízka zdáli a v zahradách, koupelích, u pramenů si vylepšovali zdraví. Na místech byly chrámy bohu lékařství Asklepiovi, a lidé, kteří přišli se zdravotními problémy spali v chrámu a ve snu k nim přišel Asklepios, nebo bohyně zdraví Hygia, a radili jim jak na tu svou chorobu vyzrát.
Různé řecké městské státy měly různé metody jak se starat o zdraví obyvatelstva. Veřejné zdravotnictví je pradávné a zahrnovalo také veřejné lékaře, placené z městských peněz. Každý veřejný rozpočet v Kanadě - federální nebo provinční - je provázený kvílením, kolik stojí zdravotnictví.
Hmm... tak si vezměme příklad jistého Democeda. Koncem 6 st. př. n.l. žil v řeckém městském státě Kroton v jižní Itálii, kde se také stal lékařem. Za účelem studií se vydal do mateřského Řecka a stal se eventuálně lékařem na ostrově Samos, kde se mu ale znelíbilo politické ovzduší navozené tyranem Polykratem. Democedes tedy odešel provozovat medicínu na ostrově Aigina, blízko Attiky. Během roku Aigineťané zjistili, že je skvělým lékařem, jmenovali ho hlavním lékařem ostrova a dali mu plat jeden talent ročně ze státní pokladny. Aby bylo jasné, co je jeden talent, tak za stříbrný talent, to je 26 kilo stříbra, se dala postavit triréma. Triréma byla v té době nejnovější model válečné lodi a měla osazenstvo 168 mužů.
Nechci přepočítávat, kolik by stal takový lékař dnes, kdybychom ho platili třeba jen jako za minolovku, a to nemyslím na letadlovou loď.
Democedes ale na Aigine nezůstal, neb byl zlanařen do Atén za plat 100 min stříbra, což je asi 1 a půl talentu. (Atény a Aigina měli starý spor, který se točil kolem soch ukradených Aigineťany v šeru ještě dávnějších věku než bylo 6 stol.př.n.l.). Democedes v Aténách nezůstal, neb jej po roce navštívil vyslanec Polykrata, a nabídl mu 2 talenty. Za ekvivalent dvou válečných lodi Democedes zapomněl na politickou nelibost; a také u Polykrata nebyl veřejným lékařem, jako na Aigine, nebo v Aténách, ale osobním lékařem tyrana. Nakonec skončil Democedes u krále králů perského Daria, kde jej platili zlatými talenty.
Za časů rané římské republiky,  tedy v dobách, kdy se muži nerozváděli, ženy seděly doma a tkaly tógy pro manžely, otce a bratry a Cincinnatus složil úřad diktátora po pouhých 16 dnech,  bylo lékařství provozované po domacku, ženy pripravaly lektvary a léčily jimi celou domácnost.
Isola Tiberina

V roce 293 pr.n.l. vypukla nějaká neznámá epidemie v Římě a věštba žádala, aby Římané postavili chrám Aeskulapovi, bohů lékařství. Římská delegace se vydala do Epidauru v Malé Azii, kde byl nejslavnější asklepion, pro sochu boha lékařství. Znak Asklepia byl had obtočený kolem tyrsu, hole. V Epidauru se na palubu římské lodi připlazil had, obtočil se kolem stěžně a zůstal tam po celou cestu domů. Já bych asi s ječením prchla na pevnou zem, ale římští vyslanci byli z pevnějšího fládru a považovali to za šťastné znamení. Když loď připlula k Fóru Boariu v Římě, had sklouzl z lodi a přistál na ostrově v Tiberu, což se považovalo za znamení, že chrám Aeskulapovi má být postavený právě tam. Což dávalo smysl, neb ostrov byl spojený s pevninou mosty a v časech epidemií mohl být izolován.
Ve městě se usadili řečtí lékaři, kteří léčili v duchu racionální hipokraticke medicíny a Aeskulapův chrám se stal nemocnicí. Římané byli první, kteří uznali, že lidé, zotavující se z nemoci, nebo operace, potřebují odborný dohled a reconvalescenci v nemocnici. Ostrov byl tak silné identifikován s legendou o vzniku lékařského cechu v Římě, že byl vydlážděn travertinem tak, že připomínal loď.
Na ostrově, 270 metrů dlouhém a 67 metrů širokém, byly další chrámy, vždy nějak spojené s léčením, jako například starobylému božstvu Vejovovi. Na druhé straně tam taky stal chrám bohyně války, Bellony. To bylo ovšem proto, že Římané si nemysleli, že bohyně války má mít rezidenci přímo ve měst, byla vykázána za hradby.
Piazza na Isole

Římská města měla veřejné zdravotnictví až do pádu západořímské říše a znovu se objevilo v 18. - 19. století, kdy se prudce snížila úmrtnost ne kvůli nějakým radikálním objevům v medicíně, ale proto, že se města vyčistila, zavedla kanalizaci a přívod čisté vody a nastala všeobecná propagace čistoty.
Stejně ve starořímských městech, kanalizace, přívod čisté pitné vody a lázně byly základem veřejného zdravotnictví. Kromě toho mělo každé město určitý počet veřejných lékařů spojených s nemocnicí, podle počtu obyvatel. Mediolanum (dnešní Milan) měl 5, Lugdunum (dnešní Lyons ve Francii) 4, Řím samotný jich měl 14, a v Římě měli také šéflékaře, který byl většinou také lékařem císaře,  jako například slavný Galén, který byl lékařem císaře Marka Aurelia ve 2. st.n.l.
Na římském pahorku Esquilinu byla lékařská škola, ale lékaři také studovali v Alexandrii a v jiných řeckých městech (Alexandrie byla řecké město,  i když na egyptském břehu).
Po pádu západořímské říše tradice lékařství na ostrově pokračovala. Na troskách Asklepiova chrámu byl postaven kostel, který má spojení s Českém - původně byl zasvěcený sv. Vojtěchovi. Teprve později se k němu přidal sv. Bartoloměj, neb jeho kosti tam byly po dlouhém putování po různých zemích pohřbeny. Kromě části lebky, která je ve frankfurtské katedrále, a jedna paže je v katedrále v Canterbury.
Nemocnice byla založena na antických troskách (a z nich vybudována) pokračovala ve středověku, a byla svěřena mnichům se zajímavým jménem Fatebenefratelli -  čiňte dobře, bratři. Nemocnice se eventuálně rozrostla tak, že pokrývá skoro celý ostrov. Aby mohly po Cestiove mostě, postaveném v 1. st. př.n.l. jezdit auta do nemocnice, byl most renovován a zpevněn. Most z levého břehu, Fabriciův z roku 62 př.n.l. je jen pro pěší.
Chrám Sv. Bartoloměje

Veřejné zdravotnictví není tedy jen nápad 20. století, má v Evropě dlouhou tradici. Nemocnice na římské Isole má pravděpodobně nejstarší lékařskou tradici v Evropě.
Veřejné moderní besedy o zdravotnictví jsou kratochvíli zdravých - člověk v bolestech se na cenu neptá. Lékaři buou vždy dobře placení. V kolika filmech se objeví na palubě letadla letuška a volá "je na palubě lékař?" Nikdy jsem nezachytila zoufalou letušku, která volá "Je na palubě účetní?"

Žádné komentáře:

Okomentovat