Všichni víme, zlostná pěst vyhraje, když zhyne čest

Rosťa Firla

V čase kratším než měsíc Putin sklidil světové díky za organizaci zimní olympiády, vzápětí vojensky okupoval Krym, pak vyhrál krymské referendum a medle vztyčil ruskou vlajku nad krymskými parlamentem i vojenskými pevnostmi, které Ukrajinci bez boje vyklidili.

Na první jarní den napadlo v Sudbury pár centimetrů sněhu a vítr od východu zmrazil Ontario na -12C a k tomu mediální mluvkové souhlasí, že Krym teď patří Rusku a Ukrajina utřela nos.

Kanadský premiér Harper odletěl do Kyjeva utvrdit prozatímní vládu, že dělají správnou politiku a zajisté zaráží Putinovi trn do sebevědomí; premiér i většina Kanaďanů mají dlouhodobý odpor k takovému expresnímu trhání států a důvod této alergie objasním: za našich 33 let v této nejlepší zemi na zeměkouli se periodicky debatuje, vymáhá a plánuje odtržení Quebeku do podoby samostatného státu uvnitř Kanady.

Quebec City

Prapůvodní příčina je osídlování tzv. dolní Kanady podél řeky St.Lawrence usedlíky z Francie v 17-18. století, dnešní provincie Quebek a usídlování britských vystěhovalců na západ od Quebeku v tzv. horní Kanadě, dnešním Ontariu. Zda se také, že v Quebeku nemohou prekousnot fakt, že Anglie vyhrála nad Francouzi na Abrahámových pláních v 1759, a Quebek (za značného nezájmu rodné Francie) připadl anglickým koloniím v Novém světě. Příliv Francouzů z Francie v době Napoleonských válek opadl, zatímco britský příliv osídlenců rostl.
Hlavní město dominia Kanady Ottawu schválila královna Victorie koncem 19. století přesně na pomezí Quebeku a Ontaria na řece Ottawa vtékající do St.Lawrence river.
Oba národy žily v jisté pohodě až do nechvalně známé návštěvy francouzského presidenta Charlese de Gaulle, proslulého pleticháře, když v projevu v Qubeku zvolal Vive le Quebec libre!. Ať žije svobodný Quebek!, a rozpálil separatistickou vášeň kanadských Francouzů a namíchl zbytek Kanaďanů.
De Gaulle byl okamžitě po projevu vypoklonkován domů, ale separatismus zůstal jaké permanentní projev quebecké provinční politiky.

V roce 1980 separatisti prosadili referendum, které odmítlo oddělení Quebeku o solidních 10% a zanechalo kyselost národní neshody a nemalé nebezpečí, že separatismus není mrtvý úmysl staromilců. Další pokus následoval v roce 1995 a scházelo jen málo, maličko a Kanada by se rozdělila.
Chci jen říct, že roztrhat zemí na cucky není ušetřen ani ráj na zemi jako je Kanada, a že takový trhanský podnik může trvat desítky let.
V tomto měsíci a příštím se koná v Quebeku provinciální volební kampaň a separatismus je opět předmětem debaty i volebního programu.
Tato ilustrace politiky v demokratické a tolerantní Kanadě je ilustrace jak se dělá politika v kontrastu k politice Putinove a diktátorské:
Na počátku března ruská Duma jednohlasně odsouhlasila Putinovi vojenskou invazi na Krym;

další den krymský parlament jednohlasně odsouhlasil uspořádání referenda zdali krymští chtějí patřit do Ruska?
O týden později referendum,s vysokou účasti pod hlavněmi okupantských samopalů a vyšel předvídatelný výsledek, že Krym touží patřit do Ruska a ruská Duma provedla ovace ve stoje svému vůdci Putinovi.
Případ uzavřen; anebo ne?
Jako blesk z čistého nebe přilétla zpráva o podepsání asociační dohody v Bruselu, ano toho papíru, který ukrajinský president Janukovič odmítl před koncem minulého roku a tím způsobil ukrajinské povstání, tedy papír je podepsán jako projev touhy Ukrajinců, že chtějí se brzo přiklonit k západu, kam si myslí, že patří, tedy odklonit od Moskvy - kam nechtějí patřit.
Co teď udělá Putin?, který chce Ukrajinu co nárazník mezi civilizovaným Západem a Ruskem.

Kdyby v Bílém domě nevládl takový slaboch jako je Obama, soudil bych, že ruská oligarchie se zhroutí než dozrajou švestky, protože Rusové se nadechli svobody a mají Putina víc jak dost.
Anebo Putin má dost tanků, aby vjel až do Kyjeva?
Kanadský premiér Harper jako první z klubu G7 ekonomických velmocí světa letěl do Kyjeva utvrdit kanadskou podporu svobodné Ukrajině a bude prosazovat vyhnání Putina z klubu velmocí.
Snad tak zabrání, aby se quebečtí separatisté nejeli radit s Putinem, jak vyrvat Quebek z Kanady.